Jedinečná architektura proslulé benátské baziliky sv. Marka sehrála zásadní roli ve vzniku velmi osobitého fenoménu hudebních dějin, spojeného se skupinou skladatelů, které dnes souhrnně označujeme jako benátskou školu. Koncem 16. a počátkem 17. století vedl interiér baziliky se svými rozlehlými prostory, mnoha kruchtami, ozvěnou kleneb a zdánlivě nekonečným dozvukem k mimořádně tvořivému pojetí vztahu mezi hudbou a prostorem. Zpěváci a instrumentalisté byli rozmístěni do skupin po celém chrámu; někdy zpívali a hráli společně, velmi často však proti sobě v antifonálním principu a v různých vzdálenostech od varhan, které tvořily střed hudebního dění. Vrcholu dosáhl tento benátský vícechórový styl v díle skladatele a varhaníka Giovanniho Gabrieliho.

Na čtvrtý koncert řady se vrací mladý německý talent Oscar Jockel, který loni s orchestrem s velkým úspěchem vystoupil hned ve trojí roli – jako dirigent, skladatel a cembalista. Právě Jockelova fascinace zvukem a láska k hudbě Giovanniho Gabrieliho ho přivedly k napsání atmosférické skladby paths in the sky pro pět instrumentálních skupin. Tentokrát uslyšíme oba tyto hudební světy v přímém sousedství. Nástroje se rozezní ze všech koutů Dvořákovy síně – našeho malého svatého Marka na jeden večer – a posluchače čeká opravdu nezapomenutelný zvukový zážitek, pobyt, řečeno slovy Oscara Jockela, „tady a teď".

Spojení Gabrieliho a Jockela předjímá i připravuje Fantazie na téma Thomase Tallise Ralpha Vaughana Williamse, komponovaná pro provedení v katedrále v Gloucesteru. V modalitě svého tématu i v antifonálním zacházení s několika soubory je ozvěnou Anglie 16. století, zároveň je však moderní ve své opulentní harmonii i odvážných dynamických kontrastech.

Večer uzavírá Griegův všeobecně milovaný, poetický a folklorem inspirovaný Klavírní koncert a moll, op. 16, který skladatel napsal v pouhých pětadvaceti letech a v našem provedení zazní v podání laureáta Mezinárodní chopinovské soutěže Charlese Richarda-Hamelina.