🔵🔵 TEFF26 Komentovaná prohlídka výstavy WHITE NOISE: Anna Uddenberg

– 11. 11. 2026

Místo konání: Telegraph

Jungmannova 802/3, Olomouc

🔵🔵 TEFF26 Komentovaná prohlídka výstavy WHITE NOISE: Anna Uddenberg
🔵🔵 TEFF26 Komentovaná prohlídka výstavy WHITE NOISE: Anna Uddenberg

O akci

Telegraph Film Festival (TEFF26) zahajuje komentovanou prohlídkou výstavy White Noise od Anny Uddenberg v Telegraph Gallery. Výstava zkoumá, jak se pohodlí mění v nástroj kontroly a lidské tělo v součást architektury. Vychází z uzavřené kancelářské architektury jako organizační struktury a rozvíjí Uddenbergin dlouhodobý zájem o funkcionalitu coby prostředek kontroly. Prostor galerie se promění v koolhaasovský Junkspace – zhuštěný administrativní interiér s podhledy, zářivkami, příčkami a kancelářskými židlemi Herman Miller. Ergonomické přísliby pohodlí a efektivity zde získávají psychologický rozměr. Fragmentární figury Uddenberg ztrácejí tělesnou autonomii a srůstají s nábytkem a systémy, které je obklopují, čímž se tělo stává součástí infrastruktury.

Ve zkratce

  • Komentovaná prohlídka výstavy White Noise od Anny Uddenberg
  • Zkoumání vztahu mezi pohodlím, kontrolou a architekturou
  • Proměna galerie v administrativní interiér s kancelářským nábytkem a systémy
  • Psychologický rozměr ergonomie a ztráta tělesné autonomie figur
  • Spojení těla s infrastrukturou jako ústřední téma výstavy

Popis události

Vstupte do světa, kde se pohodlí mění v kontrolu a lidské tělo v architekturu. Slavnostní zahájení letošního Telegraph Film Festivalu patří komentované prohlídce výstavy White Noise v Telegraph Gallery. Výstava vychází z uzavřené architektury současné kanceláře, kterou využívá jako organizační strukturu. Rozvíjí tak dlouhodobý zájem Anny Uddenberg o funkcionalitu coby nástroj kontroly. Výstava se v galerii proměňuje v koolhaasovský Junkspace – zhuštěný administrativní interiér se stropními podhledy, světlem zářivek, příčkami, ventilačními systémy a kancelářskými židlemi Herman Miller. Ergonomické přísliby pohodlí, efektivity a praktičnosti zde získávají psychologický rozměr. Fragmentární a stále více odtělesněné figury Anny Uddenberg přicházejí o svou tělesnou autonomii a srůstají s nábytkem a systémy, které je obklopují. Samotné tělo se tak stává součástí infrastruktury.

Podobné akce