Nature Community Building

Třídenní adventní setkání, kde se poprvé potkává otevřený skupinový proces Community Building podle psychoterapeuta M. Scotta Pecka s Metodou obnovující spojení podle environmentální aktivistky a ekofilozofky Joanny Macy.

Proč tento seminář vznikl
Většina lidí, kteří se starají o přírodu, žije s tichým rozporem. Vědí příliš mnoho na to, aby mohli klidně spát, a zároveň málo na to, aby věděli, co dělat dřív. Dělají svou práci dobře, a přesto mají pocit, že to nestačí. A pocity, které je k té práci vůbec přivedly, tedy zájem o Zemi, smutek nad tím, co mizí, láska i strach, většinou nemají prostor se projevit. Do grantové zprávy se nevejdou. U rodinného oběda se s nimi člověk radši neozývá.

Vyrovnat tento rozpor stojí námahu. Někdy vede k vyhoření, jindy k cynismu, často k tichému stažení: přestanu o tom mluvit, protože to stejně situaci nezlepší.

Tento víkend nepřináší řešení. Nabízí něco jiného a v našem prostředí vzácného: skupinu lidí, kteří tuto situaci znají zevnitř, a dostatek času a bezpečí na to, aby se dalo mluvit doopravdy. Ne aby se otázky vyřešily, ale abychom je přestali nést o samotě.

Pro koho je seminář určený
Pro lidi, kteří o životní prostředí pečují profesně i mimo práci: studentky a studenty, pracovnice a pracovníky ekocenter a neziskových organizací, ochranářky a ochranáře, environmentální pedagogy, aktivistky a aktivisty, lidi z permakultury, lesnictví, zemědělství, apod. A stejně tak pro kohokoli, kdo současný stav přírody hluboce prociťuje a neví vždy, jak s pocity naložit.

Pro koho seminář naopak není
Není to výcvik metody. Neodejdete s certifikátem ani s manuálem.
Není to strategické plánování ani networking, i když se tu potkáte s lidmi, se kterými se můžete propojit a podpořit i poté.
Není to náhrada odborné psychologické péče. Průvodkyně a průvodce jsou facilitátoři skupinového procesu.
Nečekejte přednáškový program. Většinu času strávíte v kruhu, čekají nás i pohybové prvky a pobyt venku.
Seminář má svou náročnost. Je v něm ticho, kterému se nedá utéct, a chvíle, kdy nebude jasné, kam to celé směřuje. Přesně tam se ale obvykle otevírá to podstatné.

Co si z víkendu můžete odnést
Zkušenost, že v tom nejste sami. Setkání s lidmi, kteří prožívají podobné obavy a únavu a kteří přesto pokračují.
Prostor pro pocity, které jinde nemají místo, a zjištění, že nejsou vaší slabostí.
Inspiraci k různým cestám, jak zůstat aktivní a angažování, nevyhořet.
Nová slova pro rozhovory o ekologické krizi, která neuzavírají sluch ani srdce.
Zastavení. Chvíli mimo permanentní řešení problémů, s časem na ticho, reflexi a vlastní vnitřní zdroje.
Kontakt s přírodou v prosincové krajině, který nepotřebuje slova.

1. Community Building: jak být spolu i přes to, co nás dělí
Kruh neobvyklé blízkosti, anglicky Community Building (CB), vyvinul americký psychiatr, psychoterapeut a spisovatel M. Scott Peck (1936 až 2005). Vycházel z pocitu osamění uprostřed druhých, který mu opakovaně přinášeli klienti, a z pozorování skupin, ve kterých se lidem dařilo porozumět si, unést vzájemné odlišnosti a efektivně spolupracovat. Kruhy nechápal jen jako prostředek osobního rozvoje, ale jako předpoklad skutečného míru, a proto v roce 1984 spoluzaložil nadaci FCE (Foundation for Community Encouragement), se kterou i my spolupracujeme.

Jde o setkání skupiny různých lidí, kteří se pokusí o něco zdánlivě jednoduchého: být spolu doopravdy. Bez scénáře, bez masek, s respektem, bez zaručeného výsledku, ale s jasným směrem.

Každá skupina prochází přirozeným vývojem. Od zdvořilosti přes chaos a fázi prázdnoty až k okamžiku, kdy lidé začnou mluvit jinak. Přestanou hrát role. Řeknou věci, které by jindy neřekli. Vzniká něco, co se nedá naplánovat: neobvyklý pocit bezpečí a mimořádný respekt.

Zvláštností Community Building je, že blízkost tu nevzniká ze shody. Vzniká z toho, že rozdíly zůstanou otevřeně “na stole” a skupina u nich vydrží. To může být o lidi z ochranářského a aktivistického prostředí obzvlášť užitečné, protože právě rozdíly v tempu, v míře radikality a v tom, co ještě je a co už není kompromis, bývají tím, co hnutí uvnitř unavuje nejvíc.

Co v tomto formátu můžete zažít
Pocity znovunalezení sebe sama.
Neobvyklou blízkost, bezpečí a respekt ve skupině lidí, které jste do té doby neznali.
Naučit se mluvit tak, abyste byli slyšeni, a naslouchat tak, abyste slyšeli. To se přenáší do vztahů s partnery, s rodiči, s přáteli i v práci.
Procházet konflikty s důstojností a respektem k sobě i k druhým.
Porozumění skupinové dynamice a inspiraci pro vedení vlastních skupin.
Jen tak být a potkat se s druhými v hlubokém propojení.
Lidé si odnášejí různé věci. Úlevu. Lehkost. Pocit, že konečně někdo slyšel to, co říkají. Větší pořádek v tom, co chtějí a co ne. Ale také velmi konkrétní věci: porozumění tomu, proč určité rozhovory doma nebo v práci vždycky skončí stejně, a nová slova pro jiný způsob komunikace.

V těchto kruzích nejde o výuku metody, ale o proměňující prožitek. Vodítka jasné komunikace, která seminář přináší, nejsou pravidla určena k dokonalému dodržování. Ale jakmile jednou prožijete jejich účinek, mění způsob, jak mluvíte a jak nasloucháte. Otevírají tam, kde jiná slova zavírají – uši i srdce.

Bližší informace k průběhu semináře si můžete přečíst ZDE. Knihy M. Scotta Pecka: V jiném rytmu a Nevyšlapanou cestou.

2. Metoda obnovující spojení: jak zůstat živý uvnitř toho, co se děje
Metodu obnovující spojení, anglicky The Work That Reconnects (WTR), vytvořila americká ekofilozofka, badatelka v oblasti systémové teorie, buddhistka a mírová aktivistka Joanna Macy (1929 až 2025) společně s mnoha kolegy a kolegyněmi během více než čtyř desetiletí. Vychází ze systémového myšlení, hlubinné ekologie, práce s hlubokým časem a duchovních tradic.

Východisko je prosté a nečekaně úlevné. Bolest, kterou cítíme za svět, není porucha ani osobní selhání. Je to důkaz propojenosti a míra toho, jak moc nám na světě záleží. Když ji potlačíme, ztratíme s ní i schopnost jednat. Když jí dáme prostor a úctu, promění se v soucit, představivost, odvahu a smysl pro spravedlnost.

Metoda je volně sdílená a používá se dnes po celém světě: v ekologických hnutích, ve školách a na univerzitách, v iniciativách Transition Towns, v permakulturních komunitách, v obcích a institucích, v koučinku i v práci s týmy. Pro lidi v environmentálním vzdělávání a v neziskových organizacích je zároveň zdrojem konkrétních cvičení a přístupů, které se dají ihned použít.

Práce má tvar otevřené spirály, kterou skupina společně projde. Začínáme vděčností, tedy tím, co máme rádi a co nás drží, protože to ztiší zrychlenou mysl a dá nám sílu unést, co přijde dál. Pak přichází uctění bolesti za svět, kdy smutek, hněv a strach nedržíme v soukromí jako svou slabost, ale dáme jim v kruhu prostor a úctu. Z toho se otevírá vidění novýma očima, kdy se přestaneme vnímat jako pozorovatelé, ale jako součást živého systému. A nakonec vykročení, tedy otázka, jaký je můj další krok, s mými silami a omezeními. Spirálou se vracíme ke vděčnosti jinak a o kus hlouběji.

Integrativní práce s tělem a pohybem
Kromě cvičení z hlubinné ekologie a Metody obnovující spojení je seminář doplněn o integrativní práci s tělem a pohybem, o objevování cest, jak pracovat s vlastními tělesnými zdroji, se všímavostí, s tvořením a se ztišením v přírodě a v soubytí s ní.

Když si začneme uvědomovat vlastní tělo, otevře se nám přístup k přirozeným zdrojům, které v sobě máme: ke smyslům, k uzemnění, k dechu, k plynutí. Zkrátka k životu, který se v nás děje. Návrat do těla, tedy být v něm přítomný a vědomý si ho, je zároveň návratem k přírodě a k vlastní podstatě. Tělo, pocity a mysl se srovnají a obnoví se naše celistvost.

Co si z těchto cvičení a prožitků můžete odnést
Mapy hledání a nalézání sebe sama.
Propojení se sebou i s přírodou a čas na to se vyživit.
Posílení a objevení vlastních zdrojů a cest k celistvosti.
Praktická cvičení, která se dají snadno začlenit do každodenního života.
Citlivější tělesné vnímání a spojení s moudrostí těla.
Radost ze života a laskavost k sobě i k ostatním.
Objevování své role v proměně světa na místo, ve kterém si přejete žít.
Profesní tipy nejen pro ekologickou výchovu a vzdělávání.
Více o Metodě obnovující spojení najdete na workthatreconnects.org. Knihy s Joannou Macy v češtině: Návrat do života a Aktivní naděje.

Proč tyto dvě metody dohromady
Obě cesty míří ke stejnému: podpořit sami sebe i druhé na cestě k lidskosti, tedy k hluboké úctě k sobě, k druhým a ke světu. Je to celoživotní cesta, ve které se opakovaně ztrácíme a nacházíme.

Ekologická krize není jen krizí našeho vztahu k přírodě, je i krizí toho, jak se o ní spolu dokážeme bavit a jak společně dokážeme konat. Obě metody se v tomto prolínají a podporují. Hnutí, organizace i sousedské iniciativy se málokdy rozpadají na strategii. Rozpadají se na vztazích. Proto vnímáme, jak je důležité se zároveň učit přesně tu dovednost, o kterou jde: jak zůstat ve vztahu s někým, s kým hluboce nesouhlasím, a přesto s ním něco dokázat. CB rozdíly nezahlazuje, nechává je otevřeně vyjevit a vede skupinu k jejich překlenutí.

Obě metody vedou k osvojení stejné esence, kterou při soustředění se na činy pro svět můžeme sami v sobě snadno přehlédnout, ale je stejně tak důležitá. Dovolit si jen být, jen cítit, co je, přestat opravovat, nevymýšlet řešení, nenabízet útěchu, jen vydržet u toho, co je. A to umožňuje otevřít se novému, možnosti nechat se proměnit. Pro lidi, kteří jsou v práci profesionálními řešiteli problémů, je právě tohle při obojím často nejtěžší.

M. Scott Peck popsal fáze CB jako pseudokomunitu, chaos, prázdnotu a autentickou komunitu. Joanna Macy popsala spirálu, která vede vděčností, uctěním bolesti, novou perspektivou a vykročením. V těchto fázích vidíme velké souvislosti a jsou přirozeným odrazem toho, co se v nás běžně odehrává.

FAQ
Musím být aktivista nebo pracovat v ochraně přírody?
Ne. Stačí, když vás stav přírody hluboce zajímá. Skupina bývá pestrá a právě to je její síla.

Nemám s podobnými semináři žádnou zkušenost. Je to problém?
Není. Většina lidí přichází poprvé. Nic se nepředpokládá a nic není potřeba umět dopředu.

Bude se ode mě čekat, že budu mluvit o osobních věcech?
Ne. Nikdy nic nemusíte. Můžete být celou dobu potichu a stejně se toho hodně stane. Míru sdílení určujete vy sami.

Bojím se, že mě to položí. Zvládnu to?
Práce s bolestí za svět se provádí v pomalém tempu a s péčí. Prochází se jí v kruhu, ne o samotě, a nikdy není cílem sama o sobě. Vždy na ni navazuje část, která hledá novou perspektivu a sílu. Průvodkyně a průvodce jsou zkušení a věnují pozornost tomu, jak se komu daří.

Musím být opravdu u všeho?
Cílem je, aby se ze skupiny neznámých lidí stala komunita. Skupina přitom prochází společným procesem, který má své fáze, a každý odchod i příchod ho přerušuje pro všechny. Proto vás prosíme, abyste se zavázali z kruhů nikam neodcházet. Není to ale podmínka za každou cenu. Pokud se bude dít cokoliv, co vám v setrvání bude bránit, dejte nám vědět, ať je případný odchod bezpečným řešením pro vás i pro skupinu. Cvičení a práce s tělem jsou dobrovolné, ale i ty jsou sestaveny tak, aby byly pro vás dobrou podporou pro celý proces.

Cena je nad moje možnosti.
Ozvěte se nám. Máme možnost nabídnout vám slevu nebo se domluvit jinak, individuálně. Ještě se nestalo, že by někdo nemohl přijet jen kvůli penězům.

Odnesu si něco použitelného do své práce?
Ano. Vodítka komunikace i cvičení z Metody obnovující spojení se dají použít v týmu, ve výuce, v komunitní práci i při vedení skupin. Zároveň to není výcvik a nezískáte oprávnění metody vést.

Kdo vás provede
Kruhy CB vás provedou Hana Perglerová a Karol Herian, Metodou WTC a prací s tělem Miluška Hazuchová.

Hana Perglerová
Vystudovala Přírod. fak. UK, učila na Waldorské škole, 19 let působila ve sdružení A centrum. V roce 2005 přinesla Community Building do Česka a od té doby facilitovala přes čtyři sta skupin u nás i v zahraničí. Vede spolek Community Building CZ a spolupracuji s americkou nadací FCE, kterou založil M. Scott Peck.

Karol Herian
Má za sebou hodně různých rolí: učil a vedl univerzitní katedru, řídil projekty, dělal výzkum, pracoval jako novinář a psal knihy. Posledních deset let se věnuje facilitaci, koučinku a lektorské práci. Doprovázím jednotlivce i organizace, které chtějí probudit zdroje ukryté v člověku, ve vztazích a v týmech, od velkých firem přes veřejné instituce po neziskové organizace.V roce 2019 absolvoval školení v Community Building u Edwarda Groodyho a od té doby facilituje semináře na Slovensku, v Evropě i v USA.

Miloslava Hazuchová
Je facilitátorka metody hlubinné ekologie WTR (Metody obnovující spojení), lektorka environmentální výchovy, lektorka kreativního terapeutického tance a absolventka výcviku holistické tanečně pohybové terapie. Tvoří projekt Tanec v nás, který probouzí tělo a oživuje život prostřednictvím spontánního volného tance. V roce 2012 poznala metodu Joanny Macy. Vždycky se snažila aktivně pomáhat této planetě. Baví ji dávat lidem prostor, aby mohli bděle obývat své tělo, uzemnit se, být v plné přítomnosti a rozpomenout se, kdo jsou.

Pořadatel
Pořadatelem semináře je neziskovka Pod moruší, z.s. ve spolupráci s Ekocentrem Loutí a spolkem Community Building CZ. Cílem činnosti spolku Pod moruší je vytváření přívětivého prostoru pro sdílení a setkávání osob a organizací nejen z Podblanicka a Posázaví. Zasazuje se mj. o rozvoj kultury, mezilidských vztahů a ekologického smýšlení. Aktivně se podílí na změně společnosti směrem k udržitelnému rozvoji. Provozuje putovní čajovnu.

Kontakt
Seminář pořádá spolek Pod moruší ve spolupráci s Ekocentrem Loutí a spolkem Community Building CZ.

Kontakt na organizátorku semináře: Míša Šmakalová, smakalova.misa@gmail.com, +420 774 183 005

Kontakt na CB CZ: Hana Perglerová, info@communitybuilding.live, +420 608 114 553

Těšíme se na vás a na naši společnou cestu. Hana, Karol a Miluška