KRAJINA S BAŽANTEM, ZAJÍCEM A SRNKOU | Jan Mocek

– 21. 11. 2026

Místo konání: Alfred ve dvoře / Motus

Františka Křížka 495/36, Praha

  • Kultura
KRAJINA S BAŽANTEM, ZAJÍCEM A SRNKOU | Jan Mocek
KRAJINA S BAŽANTEM, ZAJÍCEM A SRNKOU | Jan Mocek

O akci

Krajina s bažantem, zajícem a srnkou je performance Jana Mocka, která se pohybuje na pomezí country koncertu, vizuální instalace a divadla. Diváci se ocitnou v nostalgickém světě, kde tři chlapci vytvářejí umělou krajinu – dioráma z kamenů, klacků a stromů, inspirované muzejními expozicemi nebo světem her jako Red Dead Redemption. Všechno je však křehké, snadno se rozpadá. Na pozadí této heroické scenérie se trio pokouší naposledy čelit nelítostnému světu, nebo se nadobro rozplynout. Akce trvá 60 minut a je jazykově bezbariérová. Představení reflektuje křehkost jako materiálovou vlastnost, která se projevuje při deformaci a nárazech. Na rozdíl od houževnatosti je křehkost spojena s lehkým porušením, což se stává ústředním motivem celé performance. Scéna se postupně mění – objevuje se déšť, duha, ale vše je umělé, připomínající natures mortes (ztracené přírodní scenérie).

Ve zkratce

  • Performance na pomezí country koncertu, vizuální instalace a divadla.
  • Tři herci vytvářejí křehkou umělou krajinu z přírodních materiálů.
  • Téma křehkosti a rozpadání jako ústřední motiv představení.
  • Jazykově bezbariérové, délka 60 minut.
  • Scénografie a režie: Jan Mocek, hudba: Matouš Hekela.

Popis události

jazykově bezbariérové | 60 min

"Křehkost je materiálová vlastnost, které souvisí s deformační reakcí na zatížení. Křehký materiál se při deformování a nárazech lehce poruší. Jejím opakem resp. protikladem je houževnatost."

Nesnesitelně nostalgická báseň o křehkosti zavede diváky do zvláštního světa, ve kterém se tři chlapci pokoušejí vyrobit přírodní scenérii. Diorama jaké znají z muzea přírodní historie, možná spíš krajinu z Red Dead Redemption. Pomalu se měnící environment zaplňují kameny, klacky a stromy. Začíná pršet, na horizontu se objeví duha. Všechno je tu ale umělé. Natures mortes. Všechno je křehké, snadno se rozpadá. Na pozadí heroické krajiny se tři trubadúři ještě naposled pokusí čelit nelítostnému, hrubému světu, anebo se nadobro rozplynou. Performance se pohybuje na pomezí country koncertu, vizuální instalace a divadla.

Koncept, režie, scénografie: Jan Mocek
Hrají: Robin Seidl, Arseniy Mikhaylov, Tomáš Janypka
Hudba: Matouš Hekela
Zvuk, světlo: Ondřej Růžička
Umělecká spolupráce: Tinka Avramova, Irina Andreeva
Konzultace: Sodja Lotker, Erika Čičmanová, Martin Vala
Produkce: Táňa Švehlová, SixHouses z.s.
***

no language barrier | 60 min

A performance on the crossroads of country concert, visual installation and theatre. A nostalgic poem about fragility, it presents a trio of boys who, against the backdrop of a heroic landscape, try one last time to face a cruel harsch world, or they will disappear for good.

Concept, direction, stage design: Jan Mocek
Performers: Robin Seidl, Arseniy Mikhaylov, Tomáš Janypka
Music: Matouš Hekela
Sound and light design: Ondřej Růžička
Artistic cooperation: Tinka Avramova, Irina Andreeva
Consultation: Sodja Lotker, Erika Čičmanová, Martin Vala
Production: Táňa Švehlová, SixHouses z.s.

Podobné akce