KOLOBĚH ZÁNIKU | výstava v sedlecké katedrále
– 12. 10. 2026
Místo konání: Visit Sedlec
Zámecká 279, Kutná Hora, Středočeský kraj
- Kultura
O akci
Koloběh zániku je výstava v podkroví sedlecké katedrály, která reflektuje její historii jako metaforu procesu zániku a obnovy. Chrám, zničený požárem během husitských válek a později přestavěný Santinim, se stává symbolem proměny – ne návratu k původní podobě, ale vzniku něčeho nového z rozkladu. Výstava zkoumá princip, kdy útlum, ztráta nebo vyhoření nejsou protikladem vzniku, ale jeho součástí. Prostřednictvím velkoformátových černobílých fotografií, jejichž povrch je fyzicky porušen propálením, autorky zobrazují destrukci jako průhled k novým obrazovým vrstvám. Světlo a struktury tak vznikají právě narušením původní formy. Tvorba autorek Olgy Alie Krulišové a Jany Pavlišové vychází z konkrétního prostoru – v tomto případě sedlecké katedrály – a jeho specifik. Výstava Koloběh zániku je site-specific projektem, který opouští pohyblivý obraz ve prospěch fotografických koláží, rozvíjejících téma vrstevnatosti a proměny.
Ve zkratce
- Výstava v unikátním prostoru podkroví sedlecké katedrály, propojující historii místa s uměleckou reflexí.
- Princip zániku jako součásti vzniku – tematizace proměny skrze rozpad, světlo a nové struktury.
- Velkoformátové černobílé fotografie s fyzicky porušeným povrchem, odkrývající další obrazové vrstvy.
- Site-specific projekt autorek, reagující na atmosféru a specifika sedlecké katedrály.
- Tvorba s důrazem na vrstevnatost, prostor a světlo, navazující na předchozí intermediální projekty autorek.
Popis události
Zveme vás na další výstavu v podkroví sedlecké katedrály!
O výstavě:
Historie sedlecké katedrály se stává metaforickým rámcem výstavy. Chrám, zasažený během husitských válek požárem a následným dlouholetým chátráním, prošel na počátku 18. století zásadní proměnou spojenou s přestavbou Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Nevznikla obnova původního stavu, ale nová forma, která ze své minulosti vyrůstá.
Právě vznik nového v prostoru předchozího zániku je principem celé výstavy. Rozpad, ztráta a útlum zde nejsou protikladem vzniku, ale jeho součástí. Tento pohyb se objevuje v přírodě i v lidské zkušenosti psychického vyčerpání, ztráty či vyhoření. Výstava se nezaměřuje na tyto stavy samotné, ale na okamžik, kdy se uvnitř útlumu začíná formovat možnost dalšího pohybu a proměny.
Nehledá naději navzdory temnotě, ale uvnitř ní. To, co mizí nebo je porušeno, se může stát materiálem pro vznik něčeho nového.
Velkoformátové černobílé fotografie pracují s motivy prachu, popela, struktur a světla. Jejich povrch je fyzicky porušen propálením, které odkrývá další obrazové vrstvy a grafické struktury vycházející z mikroskopických detailů zobrazovaných motivů. Destrukce se tak stává průhledem: narušením původní struktury vzniká prostor pro světlo a nový obraz.
Jednotlivé vrstvy děl tak opakují princip celé výstavy – zánik jedné podoby vytváří prostor pro vznik podoby nové.
O autorkách:
Olga Alia Krulišová a Jana Pavlišová se poznaly během studia na střední umělecké škole v Jihlavě. Jejich tvůrčí cesty se znovu propojily při vysokoškolském studiu v Ústí nad Labem, kde začaly spolupracovat na rozsáhlých intermediálních projektech. K nejvýraznějším patří videoinstalace Sestry Romanovovy tvořená 38 videosmyčkami nebo Gavrilův princip, pracující se sedmi nadživotními oboustrannými projekcemi vysokorychlostních záběrů.
Pro jejich společnou tvorbu je charakteristická práce s konkrétním místem a jeho podmínkami. Také Koloběh zániku vzniká jako site-specific reakce na prostor sedlecké katedrály. Jeho specifika se pro autorky stala tvůrčím impulzem k opuštění pohyblivého obrazu a vytvoření cyklu velkoformátových fotografických koláží, v nichž dále rozvíjejí svou práci s obrazem, světlem, prostorem a vrstevnatostí.