Káťa Kabanová (Bayerische Staatsoper)
– 13. 11. 2026
Místo konání: Národní divadlo Brno
Rooseveltova 7, Brno, Jihomoravský kraj
- Kultura
O akci
Káťa Kabanová v podání Bayerische Staatsoper je operní zpracování stejnojmenného dramatu Leoše Janáčka. Titulní hrdinka se ocitá v tísnivé síti vztahů: její panovačná tchyně Kabanicha utlačuje syna Tichona, čímž ničí jeho manželství s Káťou. Zoufalá Káťa, nenalézající naplnění v rodině, hledá útěchu v milostném vztahu s Borisem. Janáček jako skladatel i libretista zhušťuje děj Ostrovského předlohy a zaměřuje se na psychologický vývoj postavy prostřednictvím hudebního jazyka. Káťiny pocity viny narůstají až k veřejnému doznání, které vyústí v emocionální bouři. Režisér Krzysztof Warlikowski v Kátě vidí outsiderku, které je upřeno právo žít podle vlastních tužeb. Místo života ve lži volí smrt. Destruktivní síla náboženství, jež za tím stojí, není omezena jen na malé ruské městečko na břehu Volhy v 19. století – její vliv lze rozpoznat kdekoli na světě.
Ve zkratce
- Psychologicky hluboké zpracování Janáčkovy opery s důrazem na vnitřní svět titulní hrdinky.
- Silný hudební jazyk, který střídá bouřlivé pasáže s lyrickými momenty plnými krásy.
- Režijní pohled Krzysztofa Warlikowského na Káťu jako na outsiderku bojující s tlakem společnosti.
- Zhuštěný děj podle Ostrovského dramatu Bouře, který odkrývá složité rodinné vztahy.
- Univerzální téma náboženské a společenské represe, aktuální napříč časem i místem.
Popis události
V opeře Leoše Janáčka Káťa Kabanová je titulní hrdinka uvězněna v tísnivém propletenci vztahů. Její panovačná tchyně Kabanicha utlačuje a ovládá svého syna Tichona, jehož manželství s Káťou tak hluboce trpí cizí nadvládou. Protože Káťa nenachází v této rodině naplnění, prchá a své nenaplněné touhy po lásce a vášni uskuteční v milostném vztahu s Borisem. Janáček, coby skladatel i libretista, zhušťuje děj literární předlohy – dramatu Bouře Alexandra N. Ostrovského. Libreto se z velké části vzdává vykreslení vnějších společenských okolností, z nichž přitom Káťina podstata i rozhodnutí zásadně vycházejí. Namísto toho Janáček sleduje vývoj titulní postavy v psychologicky citlivém hudebním jazyce. Kátiny pocity viny neustále narůstají, až vyústí v její veřejné doznání – v emocionální bouři. Bouřlivá a místy fantazijní hudba zároveň otevírá prostor pro pasáže lyrické krásy a umožňuje nám proniknout k jádru postav. V Kátě spatřuje režisér Krzysztof Warlikowski outsiderku, které je upřeno právo žít v souladu s vlastními touhami, a která nakonec raději volí smrt než život ve lži. Destruktivní síla náboženství, jež za tím vším stojí, není přítomna jen v malém ruském městečku na břehu Volhy v 60. letech 19. století, kde je děj situován – ale lze ji rozpoznat kdekoli na světě.