Jak s bobrem po dobrém (i po zlém)

– 22. 10. 2026

Místo konání: Knihovna Ostopovice

Lípová 67, Ostopovice, Jihomoravský kraj

  • Vzdělávání
Jak s bobrem po dobrém (i po zlém)
Jak s bobrem po dobrém (i po zlém)

O akci

Jak s bobrem po dobrém (i po zlém) Bobři hrají důležitou roli v naší krajině, zejména v oblastech postižených zemědělstvím, kde poskytují významné ekologické služby. Jejich činnost však musí být vyvážena s potřebami člověka, aby bylo možné najít rovnováhu mezi ochranou přírody a hospodářskými zájmy. Přednášku povede znalec v oboru ochrany přírody RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph. D. Od 80. let 20. století, kdy se bobři poprvé objevili v povodí Moravy, jejich populace vzrostla na několik tisíc jedinců. Zpočátku osidlovali hlavně hlavní toky řek, odstavená ramena a jezera po těžbě štěrkopísku. S rostoucí početností se však začali šířit i do menších přítoků, kde staví hráze a zaplavují pozemky. To vedlo k vydání opatření, která umožňují bourání bobřích hrází za určitých podmínek. Bobři jsou přitom ekosystémoví inženýři, kteří dokážou zadržovat vodu v krajině a zvyšovat druhovou rozmanitost, zejména na menších tocích, jež často zůstávají mimo hlavní zájem veřejnosti a projektantů. Cílem je najít řešení, která umožní bobrům volně působit tam, kde je to možné, a zároveň chránit majetek a hospodářské zájmy vlastníků pozemků.

Ve zkratce

  • Přednáška o ekologické roli bobrů v zemědělské krajině a hledání rovnováhy mezi ochranou přírody a lidskými potřebami.
  • Historie šíření bobrů v povodí Moravy od 80. let 20. století a jejich vliv na různé biotopy.
  • Bobři jako „ekosystémoví inženýři“ – jejich schopnost zadržovat vodu a zvyšovat druhovou diverzitu.
  • Opatření umožňující bourání bobřích hrází v případě zaplavování pozemků.
  • Možnosti spolupráce s majiteli pozemků na stanovení míst, kde mohou bobři volně působit.

Popis události

Bobři poskytují v naší poničené zemědělské krajině významné ekologické služby. S ohledem na potřeby člověka ovšem hledáme rovnováhu pro to, kde je činnost bobra přijatelná a kde nikoliv. Přednáší znalec v oboru ochrany přírody Vlastimil Kostkan.

Od začátku osmdesátých let minulého století, kdy bobři poprvé pronikli do povodí Moravy, stoupl zde jejich počet na několik tisíc jedinců. S růstem početnosti populace bobři postupně obsazovali různé biotopy. Z počátku to byl především hlavní tok řeky Moravy, odstavená říční ramena a jezera po těžbě štěrkopísku v nivách řek. První stížnosti na činnost bobrů tehdy souvisely většinou jen s kácením a poškozováním jednotlivých stromů nebo lesních porostů. S rostoucí početností začala působit vnitrodruhová konkurence a nové rodiny se začaly šířit i do drobnějších přítoků velkých řek a pronikat proti jejich proudu.

V drobných tocích začali bobři stavět hráze a zaplavovat pozemky různého charakteru a majitelé žádali o bourání hrází. Tři moravské kraje (Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký) na to v letech 2011, 2013 a 2014 postupně zareagovaly vydáním „Opatření obecné povahy“, které za určitých podmínek umožňuje správcům toků bobří hráze bourat bez udělování výjimek. Vedle toho přibývá problémů, souvisejících s aktivitou bobrů na rybnících.

Na některých lokalitách se podařilo s majiteli pozemků domluvit rozsah vodního toku, kde bobři mohou volně „budovat“ a rozsah toku, Bobři jsou totiž tzv. „ekosystémoví inženýři“ se schopností zadržovat vodu v krajině, a to především na malých tocích, které stále v opatřeních pro zadržení vody v krajině zůstávají mimo hlavní zájem veřejnosti, politiků i projektantů.

Bobři dokážou vytvářet rozsáhlé a cenné mokřady, které nejen že zadržují vodu v krajině, ale také zvyšují druhovou diverzitu. Bobři tedy poskytují v naší poničené zemědělské krajině významné ekologické služby. S ohledem na ekonomické potřeby člověka ovšem hledáme určitou rovnováhu pro to, kde je činnost bobra přijatelná a kde nikoliv.

Přednáší RNDr. Vlastimil Kostkan, Ph. D.

Vstupné 50 Kč (platba hotově nebo prostřednictvím QR kódu na místě).

Podobné akce