JÁ, PLISECKÁ ve Werichově vile
– 8. 12. 2026
Místo konání: ProART
U Sovových mlýnů 501/7, Praha
- Kultura
O akci
JÁ, PLISECKÁ je absolutní divadelní zážitek o největší ruské umělkyni 20. století, primabaleríně Maje Plisecké. V hlavní roli exceluje Klára Havelková (Trojanová) v choreografii a režii Martina Dvořáka. Představení mapuje osudy umělkyně v kontextu její doby – od vášně a posedlosti přes tvrdohlavost až po poezii i prózu života, kde talent nedovolí ani chvíli spočinout. Devadesát minut trvající inscenace kombinuje minimalistický přístup s autentickými emocemi, které herečka dávkuje s precizní citlivostí. Diváci se ocitnou v příběhu Plisecké, která přežila Stalina, Chruščova i Putina, a jejíž umění bylo zároveň poctou i vzpourou. Režisér Martin Dvořák uchopil libreto s faustovskou hloubkou, kdy Mefistem baletu není nikdo jiný než vášeň samotná – ať už ztělesněná v postavě Maurice Béjarta, nebo v neúprosném systému. Kromě Kláry Havelkové (Trojanové) účinkují také Amálie Malinová a Martin Dvořák. Představení probíhá ve Werichově vile.
Ve zkratce
- Absolutní divadelní zážitek o Maje Plisecké, ikoně ruského baletu 20. století.
- Hlavní roli ztvárňuje Klára Havelková (Trojanová) v režii a choreografii Martina Dvořáka.
- Minimalistické, ale silně emotivní vyprávění o umělecké vášni, odolnosti a oběti.
- Reflexe doby – od Stalina po současnost – skrze osud jedné z nejvýznamnějších baletek.
- Devadesát minut intenzivního divadla s autentickými proměnami hereckého výkonu.
Popis události
JÁ, PLISECKÁ - absolutní divadlo o absolutní primabaleríně s Klárou Havelkovou (Trojanovou) v hlavní roli
Maja Pliseckaja - největší ruská umělkyně dvacátého století v osidlech své země a svého Já. V hlavní roli exceluje Klára Havelková (Trojanová) v choreografii a režii Martina Dvořáka.
Dále účinkují Amálie Malinová a Martin Dvořák.
"Během devadesáti minut představení můžeme sledovat minimalistické, nicméně autentické proměny herečky, která s přesně odváženými ingrediencemi emoce dávkuje jednotlivé stavy a pocity umělkyně. Je tu vášeň až posedlost, tvrdohlavost, pohrdání, nadšení, poezie i próza života, v němž talent nedovolí ani chvíli spočinout, ale pořád jít dál, dobývat se do dalších a dalších neprozkoumaných oblastí umění." Jana Soprová, Divadelní noviny
"Devadesát minut jsme byli ve Werichově vile en pointe, vystaveni příběhu fenomenální primabaleríny moskevského Bolšoj těatr, s neméně uhrančivou představitelkou Klárou Trojanovou. Propad do mællströmu jejím charismatem tak umocnil způsob vyprávění, který Martin Dvořák uchopil v libretu a režii vpravdě Faustovsky, a současně velmi aktuálně a kriticky (“Bůh je milosrdný ke každému. I k Rusům”.) Její Mefisto je vášnivý mladík baletu, jen vzdáleně sluchátkem zpřítomněný Maurice Béjart, to “pro něj”, pro to, co představuje, to všechno dělá, nikoliv pro slávu, ne pro potlesk nebo proto, aby se stala legendou, ale aby si mohla říct: “Tancovala jsem pro Béjarta.” A je vedlejší, kým Béjart byl, ve Dvořákově příběhu Plisecké byl on tím Mámením, ke kterému směřovala, pro kterého “přežila Stalina, Chruščova, Andropova [a Putina, chtělo by se dodat].” Úžasné arabesky a plié jsme mohli obdivovat v pohybu a těle Petry Padriánové, jejíž přítomnost Mefista baletu opět polidšťovala, oddémonizovala, vracela mu to lidské charisma, v němž rozumíme setrvání. A tak jsme v en point stáli v napětí abychom zahlédli zrůdnost systému (stejného, který teď vraždí na Ukrajině), i tvář těch, kteří jím protančili." Tomáš Kubart, Taneční zóna