Esence lásky

Bhagat

Milovat je přirozeností našeho srdce. My tuto lásku však nežijeme, protože naše představy o ní jsou chybné. Tento program nahlíží do vašeho podmínění týkajícího se lásky. Osvobozuje vaše srdce, aby mohlo milovat ve skutečném vztahu místo pouhého vztahu mentálního.

Mnoho z nás považuje lásku za emoci, ale to je nedorozumění. Láska není emoce, ale substance. Je to velmi jemná látky, která je nám neustále k dispozici, je stále přítomna a záleží na našem rozhodnutí, jestli si ji dovolíme nebo ne.

Láska jako přítomnost

Dokud budeme lásku považovat za emoci, díváme se špatným směrem. Je ale lehké to tak vnímat, protože když je přítomná láska, cítíme to. A tak přirozeně nám to připadá jako pocit. Když se podíváme na pocity hlouběji, zjistíme, že existují emoce a kinestetické pocity. Mohu být šťastný a je jasné, že je to emoce. Mohu cítit třes, ten přichází přímo z těla. Na úrovni emocí je to tak, že to, jak se cítíme, hodně závisí na našich očekáváních, na tom, co si myslíme, že by tam mělo být a co by tam být nemělo. To pak vytváří pozadí, referenční bod, se kterým porovnáváme, co se ve skutečnosti děje. Pokud výsledkem je něco, co se nám líbí, cítíme se dobře. Pokud výsledkem je něco, co se nám nelíbí, necítíme se dobře. Mnoho pocitů se odehrává na této úrovni. Pak jsou další pocity, které jsou spojeny s našimi potřebami, s kontaktem, s bezpečím, se sounáležitostí, se sexualitou. Ale opět, pokud jsou do určité míry naše pořeby naplněny, cítíme se do určité míry šťastni. Pokud ne, cítíme se frustrováni, naštvaní, smutní, opuštění, nejistí atd. Za těmito úrovněmi je prostor, kde cítíme něco, co se děje mimo nás. Například dokážeme cítit krásu teplého jarního večera. Tyto pocity se tolik netýkají nás, ale klimatu, prostředí kolem nás. Naše prostředí může být klidné, nebo vzrušující, spěchající a pak tento stav vnímáme i uvnitř nás. Když začneme se učit jak vnímat tuto dimenzi více, pomalu si začínáme uvědomovat, jak cítíme uvnitř nás přítomnost různých kvalit, které jsou přítomné vně nás. Láska je pociťována jinak než síla nebo radost. Ale tento rozdíl je úplně nezávislý na mých očekáváních, chtění, preferencích nebo dokonce i na mé osobní historii. V té chvíli vcházíme do světa objektivních pocitů. To může ze začátku vypadat obtížně, ale ve skutečnosti tady začíná svoboda. V tuto chvíli se potkáváme s existencí, ne s našimi mentálními filmy o tom, jaká existence je nebo jak by měla vypadat. Zde se potkáváme s obrovským potenciálem. Když už si jednou člověk uvědomí, že láska existuje, stejně jako barvy duhy existují, tak také ví, že láska není závislá na tom, jestli jsem šťastný nebo jestli dostávám co chci.

Láska tu je a já mohu být šťastný nebo nešťastný. Láska tu je a já mohu být zdravý nebo nemocný. Mohu být naštvaný, ale i tak láska existuje. Kdykoli se mohu opět lásce otevřít. Kdykoli mohu opět utvořit prostor pro lásku, nemohu o lásku přijít. Mohu usnout a přestat ji vnímat, ale láska kvůli tomu nepřestane existovat. Když si to jednou uvědomíme a začneme si uvědomovat důsledky tohoto uvědomění, naše vnímání života se promění a také naše vnímání lásky.

Pocity, které jsme před tím považovali za lásku, nyní vnímáme jako vyjádřením lásky, jako emoce, které mohou být přítomné, když je tu láska. Ale teď už víme, že láska je něčím jíným. Něčím, co existuje a je přítomno celou dobu kolem nás.

Na této cestě se potkáme s různými druhy starých bolestí, mnoho jich pochází z raného dětství, často jsou přímo spojené s narozením a dobou po něm. Téma oddělení. Ale my si začínáme více a více uvědomovat a být jistí tím, že láska existuje. Když se otevřeme lásce, naše srdce je silné a odvážné, k tomu aby dokázalo zvládnout obtíže a bolesti. Vlastně je to přirozeností našeho srdce – milovat. A je přirozeností našeho srdce transformovat bolest.

Slovo láska může mít mnoho různých významů. Když naše malé ego říká láska, myslí obvykle: “Já chci” nebo “Já potřebuji”. Když se podíváme na lásku na úrovni přítomnosti stává se celkem, je existencí, která proudí skrze nás. Není potřeba žádné úsilí, žádný cíl. Řeka prostě plyne dál, dál ke svému ústí. Přirozeností řeky je plynout.

Pravdou je, že láska nezávisí na vztazích, ale pokud chceme poznat své vzorce a podmínění týkající se lásky, bude nejsnazší, když se na své vztahy podíváme.