BAŤA Tomáš, živý
– 1. 10. 2026
Místo konání: Uherský Brod
nám. 1. máje 2057, Uherský Brod
- Kultura
O akci
Baťa obul svět, vystavěl podnikatelské impérium a zapsal se do dějin jako geniální vizionář. Divadelní představení Městského divadla Zlín vás zavede do Zlína třicátých let, kde ožívá pocta i osobní účet nejslavnějšímu rodákovi. Ukáže vám Tomáše Baťu z jiné perspektivy, než jak ho znáte z učebnic dějepisu. Inscenace režiséra Doda Gombára a Jana Brichcína začíná tragickým okamžikem – 12. července 1932, kdy Baťovo letadlo vzlétlo z otrokovického letiště. Představení nabízí podmanivou sondu do duše muže, jehož nejtěžší životní zkoušky se odehrávaly daleko od továrních pásů. Na scéně se setkáte s postavami, které ovlivnily jeho život: bratrem Janem Antonínem Baťou, Františkem Gahurou, otcem, manželkou Marií i Marií Babičkovou, ženou, kterou si nevzal. Jaký byl Tomáš Baťa, když v životě nejen fabrikou živ je člověk?
Ve zkratce
- Silný příběh – Inscenace odhaluje neznámé stránky života Tomáše Bati, daleko od továrních hal a podnikatelských úspěchů.
- Historická atmosféra – Zlín třicátých let ožívá na scéně a přenáší diváky do doby, která formovala jedno z největších podnikatelských impérií.
- Setkání s klíčovými postavami – Na scéně se objeví lidé, kteří ovlivnili Baťův život: rodina, blízcí i ti, kteří zůstali stranou.
- Režijní duo – Inscenace pod taktovkou Doda Gombára a Jana Brichcína slibuje poutavé zpracování plné emocí a hloubky.
Popis události
Baťa obul svět, vystavěl impérium a zapsal se do dějin jako geniální podnikatel. Záznam divadelního představení - Městské divadlo Zlín. Zlín třicátých let ožívá a skládá poctu i účet svému nejslavnějšímu rodákovi. Ukazuje ho tak, jak ho z učebnic dějepisu nepoznáte. Když 12. července 1932 vzlétlo z otrokovického letiště letadlo s Baťou na palubě, zbývaly mu jen poslední vteřiny života. Tragickým pádem ale autorská inscenace Doda Gombára začíná. Čeká vás podmanivá sonda do duše muže, jehož nejtěžší životní zkoušky se odehrávaly daleko od továrních pásů. Baťa potkává bratra Jana Antonína Baťu, Františka Gahuru, svého otce, manželku Marii i Marii Babičkovou, tu, kterou si nevzal. Jaký mohl být největší šéf, když v životě nejen fabrikou živ je člověk? Tento titul představuje ideální volbu pro speciální projekce, které do kin přitáhnou publikum zajímající se o Československo, silné příběhy a historii navíc společně s výročím 150. let. Režie Dodo Gombár, Jan Brichcín