28. říjen v Moravských Budějovicích - svoboda není samozřejmost, ale závazek

Starosta města Martin Ferdan připomněl odkaz 28. října a zdůraznil, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí, ale hodnotami, o které musíme každodenně pečovat v našich obcích i v celé společnosti, abychom předali bezpečnou a spravedlivou zemi dalším generacím. Vážené dámy, vážení pánové, milí spoluobčané, setkáváme se dnes, abychom si připomněli 28. říjen, den, kdy před 108 lety vznikl samostatný československý stát. Den, který se navždy zapsal do našich dějin jako symbol svobody, odvahy a víry ve vlastní budoucnost. S úctou dnes vzpomínáme na Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika, Edvarda Beneše i na všechny další, kteří se zasloužili o vznik republiky. Na legionáře, na ženy a muže, kteří věřili, že národ má právo rozhodovat o svém osudu a nést za něj odpovědnost. Jejich odkaz nám připomíná, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. Naše země během své historie zažila období rozkvětu a naděje, ale také chvíle, kdy o svobodu přišla. Právě proto má smysl si 28. říjen připomínat. Nejen jako významné datum v kalendáři, ale jako připomínku hodnot, na kterých naše republika vznikla. Moje generace vyrostla v přesvědčení, že svoboda je něco samozřejmého. Že náš demokratický systém tu bude napořád. Že už nikdy nebudeme muset přemýšlet o tom, jak snadno ho lze zpochybnit. Poslední měsíce nám ale ukazují, že demokracie je živý organismus, o který je potřeba pečovat každý den. Vidíme lidi, kteří znovu vycházejí na náměstí. Vedou debaty o tom, jak má naše země fungovat, jak chránit svobodu slova, nezávislost médií i demokratické principy. Ať už máme na jednotlivé otázky jakýkoliv názor, jedno je důležité: není jim to lhostejné. A právě to je možná největší síla demokracie. Že lidé nejsou pouze diváky, ale aktivní součástí veřejného života. Zároveň nám historie připomíná, že svobodu lze ztratit mnohem rychleji, než ji získat. Proto potřebuje naši pozornost, odvahu i odpovědnost. Tyto velké hodnoty se však neodehrávají jen v Praze nebo na stránkách učebnic dějepisu. Začínají v našich městech a obcích. Začínají zde, v Moravských Budějovicích. V tom, jak spolu mluvíme. Jak se k sobě chováme. Jak dokážeme spolupracovat, i když máme odlišné názory. Jak pečujeme o místo, kde žijeme. Dovolte mi proto poděkovat všem, kteří se podílejí na životě našeho města. Pedagogům, zdravotníkům, hasičům, pracovníkům města, podnikatelům, členům spolků, dobrovolníkům i všem, kteří často bez velkých slov pomáhají druhým. Právě díky nim jsou Moravské Budějovice místem, kde se dobře žije a kam se lidé rádi vracejí. Před dvěma lety bych tento projev pravděpodobně pronášel jinak. Dnes mám doma dvanáctiletou dceru a mnoho věcí vnímám s větší pokorou. Za několik let bude volit. Bude se rozhodovat o své budoucnosti a o tom, v jaké zemi chce žít. A já si ze všeho nejvíc přeji, aby nikdy nemusela bojovat za věci, které dnes považujeme za samozřejmé. Aby mohla svobodně říkat svůj názor. Aby se cítila bezpečně. Aby věděla, že zákony platí pro všechny stejně. A aby měla důvod být na svou zemi hrdá. Myslím, že právě v tom spočívá úkol naší generace. Nepředat našim dětem pouze vzpomínky na slavnou minulost, ale republiku, ve které budou chtít žít. Vážení spoluobčané, 28. říjen není jen připomínkou minulosti. Je také připomínkou odpovědnosti, kterou neseme za budoucnost. Přeji si, aby Moravské Budějovice byly i nadále městem, kde si lidé důvěřují, pomáhají si a jsou hrdí na to, že zde žijí. A přeji České republice, aby zůstala svobodnou, demokratickou a bezpečnou zemí i pro další generace.